Účelem této práce bylo popsat krok za krokem preparaci na metalokeramickou korunku.V úvodu se zmiňuji o vlastnostech metalokeramických náhrad (indikace, kontraindikace, specifikace požadavků na metalokeramické náhrady). Dále zde popisuji obecné zásady, které je nutno dodržet při preparaci tvrdých zubních tkání, aby byla zajištěna dostatečná retence korunky, nedošlo k traumatizaci měkkých tkání a nebyla ohrožena vitalita pahýlu. V další časti je popsána preparace zubů jak v distálním tak ve frontálním úseku chrupu.
Účelem této práce bylo porovnat jednotlivé keramické systémy z hlediska materiálového složení, estetiky, typu cementování a krčkového uzávěru, odolnosti vůči frakturám a indikací. Vysoká estetika je požadována hlavně ve frontálním úseku, avšak uplatnění nachází tyto systémy i v distálním úseku, a to ve formě korunek a 3-4 členných můstků. Jsou však známy i 10-členné můstky vyrobené metodou CAD/CAM. Jako fixační materiál je s oblibou používán GIC, příp. ZOPC, cementy na bázi pryskyřic jsou pro svou náročnost méně využívány. Odolnost systémů vůči fraktuře se liší u různých technik zpracování (CAD/CAM, lisování, lití,..), avšak při srovnání korunek v suchém a vlhkém prostředí dochází ve vlhkém prostředí k signifikantnímu poklesu odolnosti korunky.
Skloionomerní cementy představují velmi perspektivní rozvíjející se materiál v zubním lékařství. Po té, co se osvědčily v konzervačním zubním lékařství, našly své využití též v protetice, a to zejména jako materiál pro cementování fixních protetických prací. Ve srovnání s tradičně používanými cementy zinkoxidfosfátovými a zinkpolykarboxylátovými jsou jejich velmi dobrými konkurenty a v řadě směrech je i předčí.
video
video
video
video
video
video
video